Schody do Nebe

V šeru vstříc nebesům schodiště šplhá,

točité schody modř pokrývá,

modř, kterou sem tam protkává mlha,

přes všechno se tu zpěv ptáků ozývá.

Nelze se vrátit zpět,

jednou jsi vyšel,

pod sebou vidíš celý širý svět,

o který jsi svou volbou přišel.

Když po nich jdeš, pocítíš závrať,

hlavu zaplní bytí lehkost,

listy svých vzpomínek rázem obrať,

promění se v motýlích křídel křehkost.

Stoupat po nich můžeš výš,

až vše zlé ve svém životě napravíš.

Chceš se dotknout mraků,

zábradlí mizí v rozplynutí,

pod pohledem ptačích zraků,

které si tvou pozornost vynutí.

Andělé shůry na tebe shlíží,

drží nad tebou ochranou stráž,

němí strážci, co pořád přihlíží

a sledují tvou pro lásku kuráž.