Předsudky

Někdo vidí člověka trochu při těle

a řekne si ach ten lednici nezavře,

určitě nemá žádné přátele

a rafička váhy se tedy nadře.

Neuvědomí si však, že ten člověk může být nemocný

a že proti problémům se svojí postavou může být zcela bezmocný.

Někdo vidí člověka s kůží tmavou

a představí si, že je to nějaký křovák z Afriky,

který pije vodu špinavou,

dorozumívá se skřeky a pojídá střevlíky.

Neuvědomí si však,

že od něj se vůbec neliší,

že i on může vytřít mu zrak

nejen svojí prestiží.

Někdo vidí člověka v otrhaných šatech,

který spí v krabici od televize pod mostem,

přemýšlí o jeho zkratech,

proč se asi mohl stát alkoholu hostem?

Netuší však, že ten druhý přišel o práci,

díky tomu neměl na nájem bytu a tak se krajem potácí.

Někdo vidí člověka s jiným vyznáním,

hned ho má za teroristu či má z něj legraci.

Netuší, že toho koho nešetří pohrdáním,

může mít jako inspiraci.

Někdo vidí člověka, který je na vozíku,

s úšklebkem se od něj otočí,

nechce s ním přijít do styku,

jak by se na něj dívaly druhých oči?

Netuší, že na vozíku skončil díky scenérii,

kdy se snažil zachránit životy druhých při autohavárii.

Někdo vidí člověka s postižením a hned smíchy se svíjí,

netuší ale, že tito lidé nepřežívají, ale žijí.